Tipy na výlet
Třeboňsko je jednou z turisticky nejnavštěvovanějších oblastí. Návštěvníky této oblasti láká zejména překrásná příroda, rybníky, množství památek a zajímavých míst.
|
 PĚŠKY
Tereziino (Terčino) údolí - Nové Hrady
Tereziino, zvané též Terčino, popř. Terezčino, údolí je anglický lesopark, ležící asi 1 km jihozápadně od Nových Hradů v
údolí říčky Stropnice v Novohradských horách. Park dnes slouží zejména rekreačním účelům a je veřejnosti volně přístupný. Parkem prochází
naučná stezka, která seznamují návštěvníky s historií parku i se všemi zajímavostmi, které se zde vyskytují. Vstup do chráněného území je
z Údolí pod Novými Hrady poblíž odbočky silnice k Horní Stropnici.
Původně krajinářský park se rozkládá na území o rozloze okolo 138 ha. Místo původně sloužilo šlechtě jako bažantnice,
jejíž původ je možné hledat již v r. 1667. O necelých sto let později – konkrétně roku 1756 se bažantnice z podnětu hraběnky Terezie Buquoiové
změnila na rozsáhlý přírodní krajinářský park zvaný „Vallancherie“ . Dnes se park jmenuje po své zakladatelce. Hraběnka svou myšlenku na
vybudování anglického lesoparku mínila vážně a tak zde nechala vysazovat nejen cizokrajné stromy a keře, ale podle cizího vzoru začaly v
krajině vyrůstat i některé odpočinkové stavby a z dnešního pohledu rekreační zařízení. V letech 1788 – 1797 byly vybudovány malé soukromé
lázně dnes nazývané Lázničky a r. 1803 tzv. Modrý dům, ve kterém šlechtična s oblibou trávila letní měsíce. Modrý dům se do dnešní doby
zachoval jako ruina, neboť byl r. 1915 z velké části zničen povodní.
V budování se pokračovalo i po hraběnčině smrti. Vznikaly pavilonky a pomníčky s veršovanými nápisy, budovaly se rybníčky.
Roku 1817 přibyl umělý vodopád, který zůstal atrakcí do dnešních dnů. Napájí ho pomocí náhonu se stavidly samotná říčka Stropnice. Od vodopádu
stezka pokračuje hlubokým skalnatým kaňonem. Na samém konci areálu leží tvrz Cuknštejn postavena v letech 1488–1491. Stavba představuje jednu
z nejlépe zachovaných pozdně gotických tvrzí pravidelného typu.
Turistická naučná stezka vedoucí Tereziiným údolím začíná u Vstupní brány z roku 1797, kde je možné nechat zaparkovaný
osobní vůz. Stezka je určená pěším návštěvníkům a je přístupná celoročně. Naučná stezka je dlouhá přibližně 7 km (délku trasy lze podle potřeby
kdykoliv zkrátit) a má 12 zastavení.
Na silnici od Jindřichova Hradce stojí krásné sochy sv. Šebastiána a sv. Tekly z roku 1772. O jednu alej blíže k J.
Hradci je pomníček lesního rady Jiřího Wachtela.
 NA KOLE
Z Třeboně kolem Lužnice
Tato trasa je ideální pro trekkingové kolo. Cestou projedete Lužnicí, Vlkovem, a
samozřejmě Novosedly nad Nežárkou. Trasa je hodnocena jako velmi lehká. Doporučenou mapou je 161 - Třeboňsko.
Celková délka trasy je 51 km a nastoupáte při ní 115m.
Cyklistická naučná stezka Okolo Třeboně
Naučná stezka Okolo Třeboně si klade za cíl pozornému a vnímavému návštěvníkovi zprostředkovat poznání alespoň části přírodních krás a
zajímavostí, kterými Třeboňsko oplývá..
Stezka je uzavřený okruh dlouhý 39 km a tvoří ji 22 zastávek s informačními tabulemi v českém a anglickém jazyce. Ty názorně popisují
typické třeboňské prvky, ke kterým nepochybně patří rybníky a rybniční soustavy, rašeliniště, lesní komplexy a mokré louky, včetně rostlinných a živočišných
společenstev, která je obývají. Rovněž informují o historickém vývoji oblasti, včetně prvního osídlení a s tím spojeného využívání a přetváření krajiny člověkem.
Stezka začíná v Třeboni na hrázi rybníka Svět a končí opět v Třeboni před branami města, kde je panel věnovaný historii a památkám Třeboně.
Stezka Okolo Třeboně má tyto zastávky:
- Třeboň, rybník Svět – začátek cyklistické stezky, která byla vybudována v roce 1989 a provozovatelem je Správa CHKO
- Opatovický rybník – rybníky Třeboňska
- Zlatá stoka – funkce tohoto jedinečného středověkého vodohospodářského díla
- Spálená borkovna – třeboňská rašeliniště jako archív informací o minulosti zdejší krajiny
- Soví les
- Myslivna Barbora – vývoj osídlení
- Na třeboňské cestě – lesy a lesnatost
- Rajská cesta – velký komplex lesů zvaných Zámecké polesí
- U Pilaře – řeka Lužnice tvoří přirozenou osu Třeboňska
- Pod Vizírem – společenstva vodních a bahenních rostlin
- Starý Kanclíř – výstavba rybníků a rybníkářství
- Lutová – venkovská architektura
- U Travičného – výskyt vzácného dravce orla mořského
- U Řepů – geologický vývoj oblasti
- Stříbřec – zemědělství
- Stříbřecký most – Nová řeka a její poslání
- Rybník Vyšehrad – ptactvo
- Stará řeka – NPR Stará řeka
- Rybník Vítek – přehrada na řece Lužnici
- Kouty – třeboňská borovice
- U Víta – zastávka u Kaple sv. Víta
- Třeboň
Cyklistická stezka vytváří okruh v lesnaté a rybničnaté krajině východně od Třeboně. Využívá málo frekventovaných asfaltových
silnic III. třídy a zčásti také lesních cest a hrází rybníků. Pouze nepatrné úseky vedou po silnicích II. třídy.
ZAJÍMAVÁ MÍSTA
Zámek Jemčina
Tato národní kulturní památka, stojí nedaleko Nežárky při jihovýchodním okraji rozsáhlého Jemčinského polesí. Již v r. 1384
se v těchto místech připomíná Nový dvůr, později – podle vrat u jezu v blízké řece – nazývaný Jemčina. Slavatové při něm kolem r. 1670 založili
hřebčín, hrabě Prokop Vojtěch Černín tu dal v r. 1748 postavit barokní zámeček s kaplí podle projektu A. Luraga. Dnešní pozdně barokní vzhled
získal zámek ve 2. polovině 18. stol. Nejlépe dochovaná je zde kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1769, která je díky své freskové výzdobě nejcennější
částí zámku.
Jemčina a přilehlá velká obora prosluly parforsními hony (štvanice) na jeleny a daňky, které zde v letech 1790 – 1821 pod
vedním lesmistra Jiřího Wachtela pořádal Jan Rudolf Černín. Tyto hony inspirovaly Aloise Jiráska k napsání povídky Záhořanský hon.
Hony se konaly i později až do roku 1922, kdy velká vichřice velkou část lesa zničila. Za 1. republiky sloužil zámek jako
letní sídlo pro hosty majitelů, zčásti i k ubytování lesních zaměstnanců. Později jej převzala armáda, která sem umístila útvar raketového vojska.
V této době byl z velké části zničen přilehlý park, ale k devataci vlastního zámeckého objektu paradoxně došlo až po odchodu armády v roce 1992.
V roce 2002 zahájil nový majitel celkovou rekonstrukci a již v následujícím roce byl zámek opět otevřen veřejnosti.
Na silnici od Jindřichova Hradce stojí krásné sochy sv. Šebastiána a sv. Tekly z roku 1772. O jednu alej blíže k J.
Hradci je pomníček lesního rady Jiřího Wachtela.
|
